Každé porušení hermetičnosti, zvláště je-li vinutí ve styku s ovzduším, způsobuje nárůst absorbované vlhkosti. Je proto třeba dodržet některé zásady, jejichž cílem je dobu styku izolační soustavy s okolním ovzduším omezit na minimum. Rychlost navlhání pevné izolace je ovlivněna teplotou, relativní vlhkostí okolního ovzduší a rozdílem teplot vinutí a okolí v závislosti na času. Při otevření stroje musí teplota aktivních částí izolační soustavy převyšovat rosný bod okolního ovzduší alespoň o několik stupňů, doporučuje se nejméně o 5 st. C, přičemž teplota nemá být nižší než 10 st. C. Jestliže není tato podmínka splněna, musí se stroj zahřát. Během otevření stroje se doporučuje sledovat teplotu lihovým teploměrem umístěným na horní části magnetického obvodu.
Rosný bod okolního vzduchu v závislosti na teplotě a vlhkosti je uveden v tab. 2. Jestliže by teplota některé části stroje byla nižší, než je rosný bod, dojde na tomto místě ke srážení atmosférické vlhkosti. Např. v letním období při okolní teplotě 26 st. C a relativní vlhkosti 70% lze z tab. 1 určit, že teplota vinutí nesmí být nižší než 20 st. C; tato teplota odpovídá rosnému bodu. Jestliže bude stroj dlouhodobě odstaven, je pak jeho teplota úměrná střední denní teplotě okolního ovzduší, která bude většinou nižší.
Podle praxe ZTR je doba otevření stroje omezena jeho jmenovitým napětím (tab.1) [1]. Bude-li tato doba prodloužena, je nutné stroj sušit. Jinak je sušení nutné pouze při nevyhovujících výsledcích měření. Při relativní vlhkosti větší než 80% se nedovoluje stroj otevírat vůbec. Z technických a ekonomických důvodů nemá být pevná izolace zbytečně vystavována působení atmosférické vlhkosti, neboť dokonale vysušit stroj může pouze výrobce.
Tabulka 1: Maximální dovolená doba otevření stroje [h]
| Napětí stroje [kV] včetně | Při relativní vlhkosti [%] | |
| 75 | 80 | |
| 35 | 24 | 16 |
| 100 až 400 | 16 | 10 |
Malé rozměry molekul vody ( asi 250 pm) dovolují její vnikání i do nejmenších kapilár matriálu. Ani jejich vyplnění izolačním olejem tady nezajišťuje vláknitou izolaci před zvlhnutím, neboť molekuly oleje jsou mnohem větší. Vlhkost proniká z okolí do vnitřních vrstev materiálu následkem sorbce tak dlouho, až nastane rovnovážný stav mezi tlakem vodních par v bezprostřední blízkosti materiálu a tlakem vodních par v okolí.
[1] Objom I normy ispytanija elektrooborudovanija Moskva, energija 1975
Tabulka 2: Určení rosného bodu vzduchu v závislosti na teplotě a relativní vlhkosti [1]
| RV [%] | Teplota vzduchu [oC] | |||||||||||
| 0 | 5 | 10 | 15 | 16 | 18 | 20 | 22 | 24 | 26 | 28 | 30 | |
| 90 | -1,0 | 3,5 | 8,5 | 13,3 | 14,3 | 16,4 | 18,2 | 20,3 | 22,1 | 24,2 | 26,0 | 28,2 |
| 85 | -2,0 | 2,5 | 7,5 | 12,4 | 13,3 | 15,2 | 17,3 | 19,3 | 20,9 | 23,1 | 25,0 | 27,0 |
| 80 | -3,0 | 1,8 | 6,5 | 11,0 | 12,2 | 14,3 | 16,1 | 18,3 | 20,3 | 22,1 | 23,2 | 25,3 |
| 75 | -3,5 | 0,8 | 5,8 | 10,2 | 11,3 | 13,3 | 15,3 | 17,2 | 19,3 | 21,0 | 22,8 | 24,8 |
| 70 | -4,4 | -0,2 | 4,5 | 9,5 | 10,3 | 12,0 | 14,0 | 16,0 | 17,8 | 20,1 | 21,8 | 23,8 |
| 65 | -5,0 | -1,0 | 3,4 | 8,3 | 9,0 | 10,9 | 12,7 | 14,8 | 16,6 | 18,7 | 20,3 | 22,3 |
| 60 | -6,8 | -2,0 | 2,8 | 7,0 | 8,0 | 9,8 | 11,5 | 13,4 | 15,4 | 17,3 | 19,1 | 21,3 |
| 55 | -7,5 | -3,8 | 1,0 | 5,7 | 6,5 | 8,3 | 10,2 | 11,8 | 13,9 | 15,8 | 17,6 | 19,7 |
| 50 | -8,5 | -4,3 | -0,5 | 4,3 | 5,0 | 6,8 | 8,6 | 10,5 | 12,4 | 14,3 | 16,0 | 17,9 |
| 45 | -9,8 | -5,5 | -1,8 | 2,5 | 3,5 | 5,8 | 7,0 | 8,8 | 10,6 | 12,4 | 14,3 | 16,1 |
| 40 | -11,0 | -7,0 | -3,8 | 1,0 | 1,8 | 3,5 | 5,3 | 7,0 | 8,9 | 10,5 | 12,2 | 14,2 |
| 35 | -12,8 | -9,0 | -4,5 | -1,0 | -0,3 | 1,5 | 3,2 | 5,0 | 6,9 | 8,5 | 10,3 | 11,8 |
| 30 | -14,5 | -10,5 | -6,5 | -3,0 | -2,0 | -0,5 | 1,0 | 3,0 | 4,5 | 6,3 | 8,0 | 9,5 |
| 25 | -16,5 | -13,0 | -9,0 | -4,8 | -4,3 | -3,0 | -1,5 | 0,0 | 1,8 | 3,5 | 5,0 | 6,9 |
| 20 | -19,0 | -15,3 | -11,8 | -8,0 | -7,0 | -5,5 | -4,3 | -3,0 | -1,2 | 0,0 | 2,0 | 3,0 |
V Praze 7/2000