Nejčastějším měřením izolačního systému olej – papír v provozních podmínkách bude pravděpodobně měření izolačního odporu. Důvod proč se izolační odpor měří spočívá ve snaze získat informaci o tom jak se sledované zařízení vyvíjí nebo zda vyhovuje určitému předpisu. Důležitým a nezanedbatelným parametrem při měření izolačního odporu je teplota. Jestliže se teplota sledovaného objektu při opakovaných měřeních příliš neliší, musí hodnotitel rozhodnout, zda je možné případné diference teploty zanedbat. Při tomto rozhodování by měl vzít v úvahu jak případnou rezervu naměřené hodnoty vůči hodnotě uvedené v event. předpisu, tak i okolnost, že změna teploty např. o 10^oC může vyvolat změnu izolačního odporu i o 50%. Pokud se však měří pro určení trendu stavu sledovaného objektu je však zanedbání teploty nepřípustné! To platí i v případech, kdy se teplota objektu buď vlivem provozu nebo okolí mění. Každé měření izolačního odporu by mělo být doprovázeno měřením nebo určením teploty měřeného zařízení. S tím úzce souvisí i rozložení teplot ve stroji. Proto se často uvádí, že měřit se má na volně chladnoucím stroji za přibližně stejných podmínek.
Další důležitou podmínkou získání reprodukovatelných výsledků je dodržení metodiky měření (vliv zbytkového náboje, doba a čas odečtu hodnot, velikost měřícího napětí apod.)
Měření izolačního odporu (vztaženo k transformátorům) a teplotní závislost izolačního odporu i s výpočtovými vztahy je popsána v článku Přehled vybraných diagnostických metod izolačních systémů přístrojových transformátorů - Teplotní závislosti.
V provozních podmínkách může být jednodušší místo výpočtů použití nomogramu. Dále uvedený nomogram umožňuje přepočty izolačního odporu na referenční teplotu 25^oC. Při opakovaných měřeních a přepočtu na referenční teplotu je pak jednoduché sledovat změny, které v izolačním systému probíhají ať k lepšímu nebo horšímu.
Důležité je upozornit na to, že dále uvedený nomogram platí i pro jiné numerické hodnoty, než jsou v nomogramu znázorněny (záměrně není uveden rozměr).
Zadávané hodnoty lze měnit o libovolně velkou řádovou hodnotu tak, aby se nacházely v rozsahu řádů nomogramu. Evidentní podmínkou je jen, že se musí u hodnot izolačního odporu týkat obou os (naměřený izolační odpor R_iz a přepočtený na 25^oC).
Při prvém použití nastane problém s neznalostí hodnoty teplotní konstanty K. Je-li měřený objekt ve stavu, kdy se teplota v závislosti na čase mění, stačí měření po určité době opakovat při jiné teplotě. Není-li tato možnost, doporučuje se zvolit hodnotu K z intervalu cca 1,4 až 1,5.

Příklad: Stanovení teplotní konstanty K

Bylo naměřeno: 20 MW (platí i pro kW nebo GW a pod.) při teplotě 60^oC a 46 MW při teplotě 35^oC V průsečíku čar spojujících osu „Naměřeno Riz“ a osu „Teplota“ se odečte na stupnici K hodnota 1,4. Současně je pak možné promítnutím pomyslné skloněné čáry procházející hodnotou 25^oC, průsečíkem K = 1,4 a osou „Riz na 25^oC“ zde odečíst hodnotu izolačního odporu přepočtenou na 25^oC, která v tomto případě činí asi 65 MW.

Nomogram pro přepočet izolačního odporu na referenční teplotu 25^oC

Z uvedeného příkladu je patrné, že se hodnota izolačního odporu v teplotním intervalu 25 až 60^oC mění z 65 na 20 MW. Zanedbání vlivu teploty by vedlo k zcela nekorektním závěrům.
Z nomogramu lze odečíst i hodnoty dalšího příkladu. Bylo naměřeno:

Odečtením z nomogramu bylo přibližně zjištěno, že hodnota K = 1,7 a izolační odpor při referenční teplotě 25^oC se rovná 3000 MW.
Zjištěné hodnoty teplotní konstanty však nejsou po dobu života izolačního systému konstantní. Např. u transformátorů neplatí také (což je logické, vzhledem k různému konstrukčnímu uspořádání), že K určená na jednom vinutí bude stejná pro celý stroj nebo jiná zapojení měřených vinutí. V praxi bylo zjištěno, že rozdíly v jinak zapojených měřených vinutí na jednom stroji mohou i přesáhnout rozsah nomogramu. V těchto případech je nutný numerický dopočet. Vzhledem k vývoji teplotních konstant se doporučuje u běžných strojů po několika letech stanovení K zopakovat, nebo odvodit takovou metodiku, která upřesnění umožní.
Pro první přiblížení, nebo pro orientační informaci však postačí stanovení jediné, je-li provedeno seriózně a nedojde-li k vědomému zásahu do izolačního systému.
Nereprodukovatelné výsledky mohou mít v zásadě dvě hlavní příčiny. U sledovaného objektu došlo ke kvalitativní změně (vniknutí vlhkosti nebo poškození – znečištění systému, ale i vysušení dielektrika nebo jeho částečná obnova – např. výměna izolačního oleje), nebo nebyla dodržena metodika měření či její zásady.

V Praze 3/2001

návrat na stranu TEXTY