Řada provozovatelů má vystavené objednávky na nové transformátory, které se v současné době vyrábějí, nebo brzy do výroby půjdou.
a) Při té příležitosti si dovolujeme naše zákazníky upozornit na již zrušenou ČSN 35 1080, kde je v článku 2.3.1 bylo předepsáno pro stroje od napětí 110 kV (pro stroje nižšího napětí po dohodě), měření izolačních charakteristik (izolační odpor, kapacita a tg δ) vinutí v zapojeních dle ČSN 35 1090 a měření izolačního oleje (elektrická pevnost, obsah vody, tg δ {ztrátový činitel}, ρ {měrný odpor}, εr {relativní permitivita}). Zde jsou uvedeny minimální požadavky na zkoušky, které po dohodě mohou být ještě účelně rozšířeny. Bez ohledu na to, že výše uvedená norma byla zrušena (dnes platí volný vztah mezi producentem a uživatelem – dohoda) doporučujeme provozovatelům toto měření požadovat od nezávislé organizace (měření od výrobce postrádá nezainteresovanost), kterou v tomto případě můžeme být i naše společnost. Podle našeho doporučení by se mělo první měření uskutečnit u výrobce po zcela dokončené výrobě při dvou teplotách odlišných o cca 10 °C, přičemž nižší teplota by neměla být pod 40 °C. Tím je možné stanovit teplotní konstanty podle kterých je pak možno přepočítávat hodnoty naměřené při jiných teplotách. Podjatost lze vyloučit pro měření u výrobce – ověří se na stanovišti.
V obchodním kontraktu by bylo vhodné dohodnout limitní hodnoty měřených veličin. Tyto Vám můžeme na požádání navrhnout. Důležité měření by mělo následovat po skončené montáži na místě stanoviště stroje. Tak by bylo možno ověřit kvalitu montáže (měření by mělo být provedeno při zhruba stejných teplotách [připouští se tolerance +/-5°C]), kdy je možné dovolit určité zhoršení izolačních charakteristik – obvykle max. o 30%. Takto zjištěné hodnoty budou sloužit jako referenční při sledování stroje v provozu. Taková praxe se běžně uplatňuje u strojů 220 a 400kV (někteří výrobci ověření – hodnocení kvality montáže) ji vyžadují sámi, což může svědčit i o jejich serióznosti. Optimální rozsah zkoušek lze zúžit alespoň jak je uvedeno dále.
Po uvedení stroje do chodu je vhodné cca po 1 až 3 dnech odebrat vzorek izolačního oleje pro změření obsahu vody a chromatografickou analýzu. Smyslem této kontroly je podchytit hrubé závady (nejčastěji způsobené vadnou montáží nebo při přepravě) a ověřit kvalitu vysušení pevné izolace. Další chromatografická analýza v případě, že stroj nebude vykazovat nějaké závady by měla následovat po měsíci provozu. Ta může odhalit závady menšího rozsahu a v podstatě předpovídá chování stroje v budoucnosti. V souladu ČSN 34 3270 by mělo být po roce provozu (resp. před koncem záruční doby) provedeno měření izolačních charakteristik a kontrolní rozbor oleje znovu. Tato norma také doporučovala termíny měření strojů v provozu podle velikosti napětí a výkonu. Některé dovolené hodnoty pro nové stroje a stroje v provozu jsou uvedeny v předpisech ČEZ a ČEPS (viz Směrné hodnoty izolačních olejů z transformátorů podle požadavků ČEPS).
Doporučujeme také kontrolní měření upraveného izolačního oleje před zálivkou stroje a před uvedením stroje do provozu např. v době měření izolačních charakteristik. Jen tak lze zajistit, že stroj bude naplněn kvalitním olejem což vytváří předpoklad dlouhodobé životnosti izolačního systému. Z praxe jsou známy případy, kdy dodavatel oleje deklaroval jiný olej, než který byl pak fakticky dodán, nebo dodaný olej vykazoval některé jakostní nedostatky (např. chybějící inhibitor u inhibovaného oleje).
Takovýmto postupem je možné dosáhnout vyšší kvality izolačního systému stroje a otevírá se i prostor pro reklamace, případně slevy z ceny či prodloužení záruční doby. Provozovatel si tak zajistí vyšší kvalitu strojů a méně nároků na údržbu. Obdobný postup by bylo vhodné použít i u strojů při revizích nebo po opravě. Návrh postupu s požadovanými hodnotami můžeme rovněž vypracovat event. lze využít hodnot podle ČEZ nebo ČEPS.
b) Většina v současné době vyráběných kondenzátorových průchodek je opatřena měřicím vývodem, který umožňuje po instalaci KP do stroje měření kapacity a ztrátového činitele obou částí průchodky ( kapacitního děliče), tj kapacit C1 a C2. Kapacita C1 tvoří hlavní izolační část, kapacita C2 je obvykle tvořena kapacitou posledního polepu kondenzátorové průchodky proti zemi. Před montáží na stroj se doporučuje kontrolní měření, které se opakuje po dokončené montáži stroje. Měřicí vývod umožňuje provádět v pozdějším provozu periodické kontroly průchodek v intervalu 1 až 4 roky. Kondenzátorové průchodky patří k relativně spolehlivým částem stroje avšak jejich havárie vede obvykle k těžkému poškození stroje, často doprovázeného požárem.
c) Přednostním požadavkem při výběru vhodného typu přístrojového transformátoru je osazení odběrového místa pro odběry malého množství oleje umožňujícího chromatografické rozbory. Např. pro firmu ABB jsme dodali několik set odběrových míst. V současnosti prakticky všichni výrobci mohou tomuto přání vyhovět, i když se někteří zdráhají. Velice často uvádí, že jejich PT je bezúdržbový, nicméně v provozních předpisech pak vyžadují častou vizuální kontrolu, jejímž smyslem je nepřímo zjistit, zda nedochází ke tvorbě rozkladových plynů. Vizuální kontrola obvykle spočívá ve sledování výšky hladiny oleje v olejoznacích nebo prostřednictvím jiných indikátorů, konče kontrolami těsnosti PT nebo sledováním úniku oleje.
Před uvedením do provozu se doporučuje (kromě měření izolačních charakteristik) chromatografický rozbor plynů a kontrola množství rozpuštěné vody v izolačním oleji. Chromatografický rozbor je odůvodněn tím, že výstupních kusových zkoušek u výrobce je i napěťová zkouška, která (jak bylo potvrzeno v praxi) může tvorbu rozkladových plynů způsobit. Prvé měření je použito jako referenční a jeho absence pak při výskytu plynů může vzbudit podezření, že k jejich tvorbě došlo v provozu.
V zájmu provozovatele by mělo být i měření těsně před koncem záruční doby. Zde může být rozsah zkoušek omezen na chromatografickou analýzu a kontrolu vody rozpuštěné v oleji.
U repasovaných nebo revidovaných PT je situace ztížená tím, že pokud byl izolační systém PT ve styku s okolní atmosférou event. rozkladové plyny mohly uniknout. V těchto případech proto důrazně upozorňujeme na nutnost chromatografického rozboru před zahájením revizních prací. Vzhledem k relativně velkým objemům pevné izolace a možnosti navlhnutí stoupá význam měření po uvedení repasovaných PT do provozu. Protože proces ustavování rovnovážného stavu mezi pevnou izolací a olejem u přístroje, který nepodléhá teplotním cyklům může být delší, doporučuje se opakovat měření ještě po cca 3 měsících provozu.
V dalším provozu po uplynutí záruční doby u PT, který nevykazuje žádné příznaky závad je krajní interval pro opakování zkoušek 3 roky v rozsahu chromatografický rozbor a obsah vody.
Pokud se při zkouškách zjistí nárůst rozkladových plynů je možné pouze sledovat, zda se poruchový děj rozvíjí, nebo odezněl. Podle rychlosti nárůstu plynů se volí intervaly opakování měření, kde konečným verdiktem je buď vyřazení PT z provozu (závady v izolačním systému těchto přístrojů jsou prakticky neopravitelné), nebo přechod na sledování v normálních intervalech.
V Praze 10/2001